Šťastné a veselé Velikonoce!

Velikonoce jsou nejvýznamějšími křesťanskými svátky. Jejich původ je však podstatně starší. To dokládají některé lidové zvyky, které tyto svátky provázejí. Malování vajíček je známo již ve starém Egyptě a Persii. Vajíčka jsou již odjakživa symbolem nového života a spojovány s oslavou jara. I název kraslice je odvozen od červené barvy, kterou byly barveny.

Pro křesťany měla červená barva značit Kristovu zajíčků a beránků, kteří jako čerstvě narozená mlád’ata jsou rovněž symbolem nového života a jara. Pomlázky jsou pleteny z vrbových proutků, které na jaře raší jako první a švihání žen takto upletenou pomlázkou má v daném roce zajistit jejich zdraví a plodnost. Velikonoce jsou rovněž významným židovským svátkem, který se hebrejsky nazývá pesach. Je oslavou osvobození Židů z Egypta. Podle legendy nestačili při odchodu nechat vykvasit chleba. Proto je také někdy nazýván svátkem nekvašeného chleba.

Pro křesťany Velikonoce představují smrt a znovu vzkříšení Ježíše Krista.První zprávy o oslavě Velikonoc pocházejí již z 2. století našeho letopočtu. Jejich termín je pohyblivý a vypočítává se podle fází měsíce v daném roce.

Přípravou Velikonoc je již na počátku roku Masopust, svátek, který začíná den po Třech králích. Název Masopust jinak také karneval (z italského termínu carne leváre — maso pryč) znamená počátek čtyřicetidenního půstu. Křesťané by v tu dobu neměli jíst žádné maso. Počátkem půstu je tzv. Popeleční středa. Popeleční se nazývá podle kajícníků, kteří si na znamení pokání sypou na hlavu popel z „kočiček“ posvěcených při loňské Květné neděli. Po skončení půstu probíhají vlastní Velikonoce tzv. Svatý týden. Ten začíná Květnou nedělí.

V ten den měl Ježíš přijet do Jeruzaléma, aby se zde zúčastnil svátku pesach. Při vjezdu byl vítán obyvateli, kteří mu mávali palmovými ratolestmi. Ty v našich zeměpisných šířkách nahrazují květy jívy zvané kočičky.

Dalším dnem je Zelený čtvrtek, kterým začíná tzv. triduum (třídenní). Zelený čtvrtek není vlastně zelený. Jeho název vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na GrĚindonnerstag (ze-lený čtvrtek). V ten den byl Ježíš zrazen Jidášem. V Getsametské zahradě Ježíš uskutečnil se svými učedníky poslední večeři, po které jim na znamení pokory umyl nohy.

Následně byl zajat a uvězněn. Dalším dnem je Velký pátek, kdy byl Ježíš odsouzen a ukřižován.

Následuje Bílá sobota.

V tento den se nekonají žádné církevní obřady s vyjimkou křtu nových zájemců o vstup do církve. Od jejich bílých rouch je odvozen název toho to dne.
Noc ze soboty na neděli je velkou nocí a vzkříšením Krista. O Velikonoční neděli se pak koná Hod boží velikonoční.
Zbývá jen vysvětlit některé s Velikonocemi spojené termíny. Velikonoční beránek. ‚Židé o Velikonocích obětovali a pojídali beránka jako připomínku na osvobození z egyptského zajetí. Pro křest’any beránek symbolizuje Krista, který byl obětován za hříchy celého lidstva.
Vigilie je slavnostní bohoslužba konaná v předvečer hlavních křesťanských svátků.

O Velikonocích se koná v noci z Bílé soboty na Velikonoční neděli. O Vánocích se koná předvečer svátku narození páně.
Paškál je dlouhá svíce zapalovaná o Velikonocích. Její název je odvozen od hebrejského názvu Velikonoc pesach.

Rčení vzít někoho na paškál je odvozeno od skutečnosti, že u této svíce lidé skládali přísahy. Velikonoce pro většinu z nás dnes představují již jen pouhou tradici. To dokazuje i skutečnost, že neznáme již ani průběh ani význam velikonočních svátků a tyto svátky spojujeme jen s kraslicemi a pomlázkou.