Proč láska bolí?
Láska je jednou z nejsilnějších energií, které člověk může prožít. Je to dar, který otevírá naše srdce. Když milujeme, stáváme se citlivějšími, vnímavějšími a zranitelnějšími, a právě proto může někdy láska tolik bolet. Protože čím více cítíme, tím více prožíváme radost i zklamání.
Láska bolí tehdy, když dáváme city tam, kde nejsou opětovány stejnou silou. Bolí, když čekáme na slova, která nepřijdou. Bolí, když držíme vztah, který už dávno ztratil svou jiskru. Nejvíce ale bolí tehdy, když zapomeneme milovat sami sebe. Největší bolest často nevzniká ze ztráty druhého člověka, ale ze ztráty jistoty, snů a představ, které jsme si s ním spojili.
Někdy láska bolí proto, že k sobě přitahujeme lidi, kteří v nás otevírají staré rány. Strach z opuštění, nevěry, zklamání nebo pocit, že nejsme dost dobří. Náš protějšek se pak stane zrcadlem našich nejhlubších citů a takovým ukazatelem pro nás, abychom věděli, co je třeba uzdravit.
Bolest v lásce ale nemusí být trestem – často je učitelem. Učí nás hranicím, sebeúctě a tomu, koho si pustit k srdci. Učí nás rozeznat rozdíl mezi skutečnou láskou a pouhou závislostí na pozornosti. Abychom poznali pravou lásku, která přináší klid, důvěru a pocit bezpečí, abychom pochopili hodnotu opravdového citu, musíme někdy projít bolestí; a někdy musíme ztratit co, co nebylo pravé, aby mohlo přijít to, co je pro nás určeno.
Pamatujte: když láska bolí, neznamená to, že jí nejste hodni. Znamená to, že se učíte, jak má vypadat ta správná.